U diagnozy je velmi důležité, aby se včasně stanovila, protože jen tehdy může být zahájena včasná léčba a oddálení průběhu nemoci.
Zásady pro stanovení diagnozy jsou:
Alzheimerova choroba je onemocnění mozkové tkáně, kterému se věnuje nyní velká pozornost. Hodně se o něm píše, mluví, neboť došlo k velkému pokroku v poznání příčin této nemoci a možnosti její léčby. Ukázalo se, že jde o onemocnění poměrně časté a nebylo dříve přesně diagnostikováno. Existuje však odedávna. a je pouze jednou z příčin, které vedou k demenci. Jeho častější výskyt jistě souvisí s prodlužujícím se věkem člověka, se zlepšením úrovně zdravotní péče a lepší diagnostikou, ale i s škodlivými civilizačními návyky.
Projevuje se postupným zhoršováním duševních schopností, zejména paměti a schopnosti komunikovat s ostatními, ztěžuje vykonávání běžných denních činností člověka. Pokročilé stadium choroby nazýváme demencí.
Demence je chorobný stav, který se projevuje značným úbytkem paměti, schopnosti poznávat, učit se, sdělovat, orientovat se v čase i místě, vykonávat účelnou činnost ( v pokročilejším stadiu například i schopnost pečovat o hygienu, svůj zevnějšek, zajišťování životních potřeb ). Vede i k změnám prožívání a nálady ve smyslu velkého ochuzení emocí, často netečnosti. Vědomí je zachováno, ale poostižený není schopen se o sebe postarat, účelně spolupracovat.
K demenci vede více nemocí - vedle zmíněné A.n. to může být sklerotické onemocnění cév mozku, ale i chronické stavy otravy alkoholem, návykovými látkami, též některé těžké úrazy a stavy, spojené s poruchou krevního zásobení mozku atd. I když k demenci může tedy vést více příčin, výsledný stav bývá podobný.
Vývoj psychických změn bývá pomalý. Rozpoznání těchtozměn je zpravidla brzy patrné pro okolí postiženého, přesná diagnostika však patří lékaři. Důležité je časné určení nemoci, neboť možnosti léčby závisí právě na včasném zachycení této choroby.
Pro počáteční a lehce pokročilé stadium byl objeven způsob léčby, který může tuto chorobu podstatně zpomalit a oddálit její rozvoj. V pokročilém stadiu a při demenci je možno léčbou jen ovlivnit některé projevy choroby.
V léčbě počínající Alzheimerově nemoci jsou k dispozici léky, které dokáží podstatně oddálit její rozvoj. Léčba je poměrně drahá, její indikace a určení způsobu léčení musí určit lékař - neurolog, psychiatr. Nutná je spolupráce pacienta a pravidelné úžívání léků. Z těchto léků jsou nejznámější Aricept, Exelon, Reminyl. Nutno znovu zdůraznit, že jejich účinnost je závislá na včasném zahájení léčby u počínající choroby.
U poruch paměti a počínající demenci z jiných příčin, než je A.n., je důležitá léčba podporující krevní zásobení centrální nervové soustavy ( t.zv. centr. vasodilatancia, přípravky v Gingko biloba a pod.) a léky podporující činnost a regeneraci buněk mozku ze skupiny nootropik - nejznámější Geratam, Kalicor, Oikamid, Pirabene, Piracetam, Nootropil . Důležitý je samozřejmě celkový stav nemocného, proto indikace veškerých léků musí ordinovat lékař.
Vedle farmakoterapie jest velmi důležitá léčba rehabilitační a ošetřovatelská péče. Zásady jsou uvedeny výše, zdůrazňuji jen základní body:
Žádnou léčbou ani léky nelze zcela zastavit chorobný proces při A.n. ani jiných chorobách, vedoucích k demenci. Daří se pouze podstatně zpomalit rozvoj chorobných projevů.
Průběh onemocnění lze tedy příznivě ovlivnit, takže z dřivějších měsíců lze nyní prodloužit relativně hodnotné období stáří postiženého člověka na roky.
Tyto informace jsou čerpány z listů České Alzheimerovské společnosti (ČALS).