English Deutsch Česky Slovensky
O nás Naše zařízení Poskytovaná péče Lázeňský pobyt Alzheimerovo onemocnění Bazální stimulace Rozhodujete se? Přijetí, pobyt a ceny Poradna Testy Rady pečujícím Jak pečovat Jak komunikovat Úpravy domova Každodenní činnosti Přístup Prostředí a pomůcky Pomoc rodině Mladý nemocný Pokročilé stádium Ženy a nemoc Stres pečovatele Nejčastejší dotazy (FAQ) Dotaznik Půjčovna pomůcek Fotogalerie Kamerový záznam Kontakty Volná pracovní místa
Mapa stránek
 »» Poradna »» Rady pečujícím »» Jak komunikovat

 

Jak komunikovat

TIPY PRO DOBROU KOMUNIKACI S PACIENTEM POSTIŽENÝM DEMENCÍ

  • Zjistěte si údaje o životě pacienta, důležitých obdobích a situacích, ke kterým se může vztahovat jeho řeč.

  • Nesnažte se pacienta nutit, aby řekl to správné slovo. Jestli rozumíte, co tím míní, nechte ho přitom.

  • Ve všem, co děláte, se snažte posílit pacientovu sebeúctu a sebedůvěru.

  • Nacházejte význam ve všem, co dělá a říká, nebo si buďte alespoň vědom, že v tom nějaký význam je.

  • Poznejte a využijte všech zbývajících dovedností. Někdy jsou nejužitečnější dovednosti přehlíženy nebo skryty. Například schopnost být zdvořilý.

  • Pamatujte, že člověk s demencí je stále schopen rozumět řeči Vašeho těla, Vaší náladě a upřímnosti. Nikdy nepředpokládejte, že nerozumí tomu, co se říká a děje kolem něho

  • To, co říkáte, podporujte vhodnými gesty a výrazem.

  • Užívejte krátké, jednoduché věty zaměřené na jedno téma.

  • Vyhněte se otázkám a příkazům, které nabízejí více možností volby nebo vyžadují více kroků.

  • Ke klientovi s demencí přistupujte vždy otevřeně, přátelsky a laskavě. A to i
    v případě, že situace je naléhavá nebo i když jste rozčileni. Pokud pociťujete úzkost nebo určité napětí přenesete je na pacienta.

  • Na počátku rozhovoru oslovte pacienta vždy jménem. Podle jeho reakce na oslovení zjistíte, zda Vám věnuje pozornost. Ovšem i Vy sami musíte věnovat rozhovoru svou veškerou pozornost.

  • Jestliže Vám nemocný nepodá jasný důkaz, že si pamatuje, kdo jste a že Vás vnímá ve správných souvislostech, nespoléhejte na to, že Vás poznává. Nejlepší je pokaždé, když se setkáte, představit se a naznačit dalšími prostředky, kdo jste. Ke svému jménu můžete navíc připojit svůj vztah k němu, cíl své návštěvy a jak je to dlouho, co jste se naposledy viděli.

  • Mluvte klidně, nižším tónem hlasu. Vysoký tón či hlasitý hovor vyvolává úzkost a napětí. Mluvte pomalu, ale ne v monotónním uspávajícím rytmu.

  • To, co říkáte, podporujte řečí těla. Například chcete-li po pacientovi, aby si sedl, ukažte na určitou židli, požádejte ho, aby si sedl a gestem vyzvěte k usednutí.

  • Používejte krátké jednoduché věty, zaměřujte se vždy jen na jedno téma. Vyhýbejte se pokynům a otázkám, které vyžadují více kroků nebo nabízejí více možností volby.

  • Používejte hojně nonverbální (fyzické) vyjadřovací prostředky, např. jemný dotyk, držení za ruku,předvedení pohybu a podobně - ale ne dříve, než se ujistíte, že máte jeho svolení proniknout do jeho osobního prostoru. Někteří lidé více chrání svou soukromou sféru a cítili by jako urážku, kdybyste do ní náhle vstoupili.

  • Pokuste se vyloučit z prostředí rušivé prvky. Nesnažte se vést jakýkoli důležitý rozhovor v prostředí, kde je klient s demencí rozptylován a špatně se orientuje.

  • Jestliže nemocný reaguje negativně nebo s nervozitou, nazačínejte spor a vyhněte se domluvám. Místo toho se k pocitům (neklid, úzkost, strach), o kterých se domníváte, že pacient vyjadřuje, stavte s účastí a klidně ho směřujte na pohodlné místo nebo k činnosti, jež ho uklidní. Je důležité, aby Vás nechápal jako protivníka, ale spíše jako zdroj pohody a bezpečí.
Tyto informace jsou čerpány z listů České Alzheimerovské společnosti (ČALS).
Vstup pro zaměstnance