Den Alzheimerovy choroby

Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi je v Česku postiženo více než 150 000 lidí a odhaduje se, že během následujících dvaceti let stoupne jejich počet na dvojnásobek.

21. září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby, který se poprvé v České republice slavil roku 1998. Cílem je zvýšit podvědomí a této těžké nemoci, kterou ve stáří mnoho lidí podceňuje. Prvními příznaky je zapomnětlivost a emocionální výjevy. Vyléčit se Alzheimerova choroba nedá, ovšem v poslední době jsou již velmi dobré lékařské výsledky s její stabilizací. Rychlost vývoje nemoci je u každého různá, nicméně včasné stanovení diagnózy a podání léků může průběh nemoci zpomalit.

Rychlost vývoje nemoci je u každého různá, nicméně včasné stanovení diagnózy a podání léků může průběh nemoci zpomalit.

Již dnes každý desátý člověk nad 65 let trpí nějakou formou demence a s prodlužujícím se věkem, špatnou životosprávou bude takových případů stále více. Mnoho z nich je odkázáno na pomoc druhých, ovšem ne každý má blízké, kteří se o něj mohou postarat.

Alzheimerova choroba je pro mnoho lidí stále dost neznámé slovní spojení. Často neví, co si pod ní představit. Jak ji lze rozpoznat?
Není to vždy snadné. Klient obvykle poruchu sám nerozpozná, nebo se stydí a příznaky maskuje. Mírné poruchy myšlení a zapomínání jsou často okolím mylně považovány za přiměřené věku, a to i v případě závažnějších výpadků paměti. Narušených schopností si můžete všimnout nejčastěji při běžném rozhovoru. Indicií můžou být časté nepřesnosti, logické chyby v odpovědích, obtížné hledání slov při komunikaci, nevybavování si některých událostí a údajů. Klienty přivádí k lékaři nejčastěji potíže s pamětí a myšlením. Často ale upozorní na problémy lékaře spíše rodina nebo přátelé. Postupně může nemoc vést až ke změně celé osobnosti, přičemž primární poruchou bývá zhoršení poznávání, inteligence a paměti, často dochází ke změnám emocí a chování.

Je péče o klienty s Alzheimerovou chorobou náročná?

V pokročilém stádiu demence se rodina obvykle neobejde bez kvalifikované pomoci. Sama by totiž péči nezvládla. U každého klienta je projev i průběh nemoci jiný, a tak je na pečujícím, aby zvážil nakolik a jak dlouho je nemocný člověk schopen být doma sám a kdy vyžaduje neustálou přítomnost druhé osoby. Někdy nezbývá nic jiného než 24hodinová péče.

Alzheimercentrum nabízí unikátní koncept péče kombinující ošetřovatelskou, sociální a zdravotní péči lidem s nějakou formou demence, a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Součástí péče jsou aktivizační činnosti, které jsou poskytovány podle stupně závislosti klienta na péči a vycházejí z jeho individuálního plánu s akcentem na zachování anebo zlepšení kvality života.

JEDNÁ SE O ALZHEIMEROVU CHOROBU?

10. PŘÍZNAKŮ, KTERÉ BY VÁS MĚLY VAROVAT

1. Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly. Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků a vzpomenout si na ně později, je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později.

2. Problémy s vykonáním běžných činností. Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je po jídle. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou připraví jídlo a nejen že ho zapomenout dát na

stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali.

3. Problémy s řečí. Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl.

4. Časová a místní dezorientace. Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede, to je normální. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se ztratí ve vlastní ulici a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak se dostanou domů.

5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek. Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou

nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou.

6. Problémy s abstraktním myšlením. Placení složenek anebo sledování účtů kreditní karty může někoho vyvést z míry, když je trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat.

7. Zakládání věcí na nesprávné místo. Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: žehličku do ledničky

nebo hodinky do cukřenky.

8. Změny v náladě nebo chování. Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí ale podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod.

9. Změny osobnosti. Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.

10. Ztráta iniciativy. Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil.